Jedním z nejvíce emotivních zážitků, které jsem v poslední době prožila, patřil noční výstup na královnu českých hor, Sněžku, spojený s pozorováním východu slunce.
Díky kamarádce Jarce jsem se dozvěděla o 50km pochodu z Dolní Kalné na Sněžku za východem slunce, který se koná každoročně na přelomu června a července a u toho jsem nemohla chybět!
Historie pochodu
První ročník nočního výstupu na Sněžku za výstupem slunce se konal na konci června v roce 1977. Tento ročník nebyl veřejnosti příliš znám vznikl jen pro pár známých a nadšenců. To druhý ročník byl již poctěn hojnou účastí a při tomto ročníku byla také založena kronika celé akce. Druhého již oficiálně pořádaného ročníku se zúčastnilo 317 účastníků z toho 223 mužů a 94 žen.
Rok 2015 znamenal po 34 letech vytvoření nového účastnického rekordu. Na Sněžku se za příznivé předpovědi vydalo tolik účastníků, že jich spousta skončila už v Černém Dole. Takže to nakonec nahoře nebylo tak hrozné… Nicméně tím, že poslední otevřená bouda na hřebenech, byl Bufet, se had turistů toužících po dosažení vrcholu v časných ranních hodinách značně natáhl. Dle pochvalných recenzí byla organizace na jedničku – žádné průtahy, dostatečná kapacita autobusů, dobré občerstvení, perfektní počasí, spousta úspěšných multikeš hledačů a vůbec poprvé v rámci sobotní doprovodné akce „Memoriál bratří Montgolfiérů“ z Dolní Kalné odstartoval balón s lidskou posádkou (pilotoval David Línek, mistr ČR v balónovém lítání).
Takže jsem velmi zvědav, jak se podaří ten příští ročník čtyřicátý.
Trasa
Trasa pochodu začíná od sokolovny v Dolní Kalné a je značena vlastními značkami:
Dolní Kalná – Horní Kalná – Kunčice nad Labem – (pod nákladní lanovkou) – Lánov – přes Fořt – Čistá v Krkonoších – Černý Důl, na náměstí kontrola č.1 – modrá tur. zn. – Hrnčířské boudy – červená tur. zn. – Lyžařská bouda – Chalupa na Rozcestí – Luční bouda zavřená – modré tur. zn. – býv. Obří bouda – červená tur. zn. – Sněžka kontrola č.2. U Poštovny – sledování východu slunce 4.45 zpáteční cesta – Luční bouda – po modré tur. značce údolím bílého Labe do Špindlerova Mlýna k Dívčím lávkám, cíl pochodu.

Takto dlouhý pochod jsem nikdy předtím nešla a tak jsem moc nevěděla, co čekat – zda to vůbec zvládnu a nezapíchnu to už v Černém dole po 20 kilometrech, kdy se jde ještě téměř po rovině.
Vidina východu Slunce na nejvyšší hoře ale byla tak silná, že jsem se i přes veškerou námahu, únavu a vyčerpání kousla a před úsvitem se na ten mega kopec vyškrábala. Podívejte se sami ve fotografiích, že to za to stálo!




